IGNIS Brunensis, světová soutěž ohňostrojů v Brně

NEJBLIŽŠÍ OHŇOSTROJ IGNIS BRUNENSIS 4. června 2021/22:30

29.05.
2009
16:00

Mám strach a jsem nadšená: Letím balonem!

29. 5. 2009, 16.45
BalonŠestnáct velkých nafouknutých koulí míří vstříc vycházejícímu slunci. V jedné z nich já, poprvé v horkovzdušném balonu. Letím… Lidem na zemi se naskýtá perfektně barevný pohled na vznášející se obry, nám z koše balonu zase na krajinu připomínající plastovou maketu s figurkami lidí, zvířat, domů i tramvají.

 

 

 

29. 5. 2009, 16.45
Je půl šesté ráno. Auta s plně naloženými vozíky přijíždějí jeden za druhým ke starému letišti v Černovicích. Začíná přehlídka horkovzdušných balonů: Balloon Jam.

Letím... Foto: Hripsime ZohrabyanNacházím posádku, se kterou poletím a snažím se pomoci alespoň roztáhnout balon. Je krásné bezvětrné počasí. Balony se za chvilku začínají nafukovat, pěkně jeden za druhým. Jsem nadšená a zároveň mám strach z neznámého. Nasedám do koše. Začínáme stoupat. Nebeský konvoj míří na jihovýchod – přes letiště v Tuřanech směrem k Újezdu u Brna.

S posádkou čítající čtyři lidi je pohyb v koši značně omezen. Otáčím hlavou na všechny strany. Snažím se vidět opravdu vše. Jen to stihnout! Nad hlavou mi hučí plyn, přidávaný pilotem do hořáku. Pak ale ten hukot přestávám vnímat.

Pocit strachu po pár minutách letu mizí a já z ptačí perspektivy vidím krásné obrázky. Letadla jako malé makety, lidské figurky. Brno jako na dlani.

Město se pomalu vzdaluje. Je perfektní viditelnost. Z výšky jednoho kilometru vidíme zajíce, bažanty i vesele poskakující srnky.

Začínající pilot Tomáš Hora využívá let k vyzkoušení několika triků. Letíme několik set metrů nad zemí, pak prudce klesáme až ke korunám stromů. Daří se nám dokonce natrhat několik zralých třešní. Nelžu!

„A teď se pevně držte, “ křičí pilot. Čas utekl rychle. Po hodině vzduchoplavby bezpečně přistáváme na obilném poli v Kobylnici. Let je u konce, nezapomenutelný zážitek zůstává.

Hripsime Zohrabyan
Autorka je studentkou žurnalistiky na FSS MU v Brně