IGNIS Brunensis, světová soutěž ohňostrojů v Brně

NEJBLIŽŠÍ OHŇOSTROJ IGNIS BRUNENSIS 29. května 2020/22:30

04.06.
2010
20:00

Jiří Morávek: Nikdy není tak, aby nemohlo být lépe

6. 6. 2010, 12.00
Jiří MorávekPoslední festivalový den se pro diváky chýlí ke konci. Za sebou zanechává krásné vzpomínky, ale i nové plány pro další ročník akce  Brno – město uprostřed Evropy... festival zábavy pod hrady Špilberk a Veveří se společností SKANSKA. Jak festival hodnotí ředitel reklamní společnosti SNIP & CO Jiří Morávek, který je současně hlavním producentem a autorem ohňostrojné přehlídky STAROBRNO – IGNIS BRUNENSIS?


6. 6. 2010, 12.00
Brno – Projekt Brno – město uprostřed Evropy... festival zábavy pod hrady Špilberk a Veveří se společností SKANSKA dnes končí. Dva týdny plné zábavy utekly jako voda a je čas na bilancování. „Bylo to náročné, ale lidem se akce líbily. Za rok na shledanou,“ vzkazuje Jiří Morávek z pořádající agentury SNIP & CO.

Jiří Morávek. Foto: Monika FutákováJak hodnotíte letošní ročník festivalu?
Hlavní hodnocení náleží návštěvníkům. Důležité je, jestli byli spokojeni oni a z ohlasů je patrné, že byli. Letošní ročník byl bohužel poznamenán neustálým deštěm. Poslední festivalové dny nám ale už počasí přálo více. Vzpomínám si, že podobná situace byla i v roce 1998, když jsme zahajovali první ročník. Tehdy nám propršel festival Ignis Brunensis celý. Nicméně se ukázalo, že pro Brňany, když jde o zábavu, není nějaký ten mrak a trocha deště žádný problém. Mám-li zhodnotit festival za sebe, jsem spokojený. Nikdy ale není tak, aby nemohlo být lépe a proto už nyní přemýšlím nad dalším ročníkem.

Ovlivnilo letošní špatné počasí zásadně návštěvnost a úspěch festivalových akcí?
V návštěvnosti se počasí promítlo, ale ne nějak dramaticky. Ohňostrůjné přehlídky na přehradě pravidelně navštěvovalo, i přes nepříznivé počasí, přes sto tisíc lidí. Zaznamenali jsme zejména nižší účast mimobrněnských návštěvníků z Jihomoravského kraje. Lidé měli starosti z hrozících záplav, a tak je pochopitelné, že zábava musela jít stranou. Festival, který je v plném proudu, bohužel zastavit a jen tak přesunout na jiný termín nelze. Takže jsme se snažili zajistit, aby alespoň vše proběhlo bezpečně a aby ti, kteří přijít mohli, si akce co nejvíc užili a zapomněli na běžné starosti. Na celkové návštěvnosti festivalu, která byla v letošním ročníku kolem milionu diváků, se také částečně projevilo například plánované přesunutí akcí Noc kejklířů a Slavnost masek k nově vznikajícímu festivalu Divadelní svět Brno, který začíná až příští týden.

Zmínil jste, že již nyní přemýšlíte nad příštím ročníkem. Můžete prozradit, jaké konkrétní poznatky jste si z letošního ročníku odnesl a jak akci plánujete změnit?
Každý rok nasloucháme lidem. Chodí nám spousty e-mailů s náměty, jak udělat festival zábavy Brno – město uprostřed Evropy ještě lepším. Mluvit o tom, jestli jej obohatíme o další nové akce, je zatím moc brzy. Pokud bude příznivá finanční situace a dostatečná podpora okolí, bude i festival programově bohatší. Můžu ale prozradit, že bychom do příštích ročníků chtěli například zavést tradici zemědělského jarmarku, který měl vloni velký úspěch. Jestli a jak se festival nakonec změní, to se ještě ukáže, každopádně ale chceme zachovat minimálně stávající rozsah festivalu i do budoucích let. Zatím je jisté jen datum příštího ročníku. Uskuteční se ve dnech 27. května až 12. června 2011.

Mezi mnohými lidmi panuje názor, že by město Brno mělo mít akcí, jakou je váš festival, víc. Neplánujete projekt rozšířit na delší dobu nebo založit novou akci v jinou roční dobu?
Město by samozřejmě uneslo velkých kulturních událostí více, ale uspořádat akci v takovém rozsahu je nesmírně organizačně i finančně náročné. Myslím, že Brno poněkud kulturně a zábavně umírá zejména v letních měsících, kdy je i více času na tradiční radovánky. Už nějakou dobu mám rozpracované nápady na jarní, letní a zimní projekty. Nejsou to akce, na kterých by člověk zbohatnul. Úspěch je, když se podaří zaplatit alespoň náklady. Stejně jako projekt Brno – město uprostřed Evropy, i tyto akce jsem zamýšlel jako volně přístupné pro lidi. To ovšem znamená, že se musí financovat z veřejných i komerčních peněz, a těch momentálně není nazbyt. Zatím na ně nebyla vhodná doba, takže v šuplíku si pobudou ještě nějaký čas. V Brně ale vzniká spousta akcí, které společnost SNIP & CO nejen pořádá, ale i koprodukuje. Například začínáme spolupracovat na už druhém ročníku Mezinárodního filmového festivalu Cinema Mundi, na který se mohou diváci těšit na počátku příštího roku. Ještě letos v červnu uspořádáme ve spolupráci s Městským divadlem Brno a Moravským zemským muzeem v nádherném prostředí Biskupského dvora vedle Zelného trhu pět divadelních představení pod širým nebem se siluetou Petrova. Na obou akcích se bude platit vstupné, ale určitě budou stát za to.

Letos byl velmi očekávanou akcí projekt Mozartovy děti, jak jej hodnotíte?
Napjatě jsme čekali, jak se k této novince postaví diváci. Projekt, který prezentoval dětské a mládežnické umělecké, hudební či taneční soubory z Jihomoravského kraje, se prolínal celým festivalem. Osobně jsem byl velmi mile překvapen profesionalitou většiny těchto mladých lidí. Tomu odpovídala i poměrně vysoká návštěvnost. Do budoucna určitě plánujeme společně s pořadateli, Filharmonií Brno a Asociací základních uměleckých škol Jihomoravského kraje, akci opakovat.

Objevily se při festivalu nějaké zásadní problémy, které narušovaly chod akcí?
Počasí nás naštěstí nedonutilo žádné akce zrušit nebo omezit. Několik problémů ale nastalo přímo na ohňostrojích a způsobili je někteří diváci. Při první a druhé přehlídce narušovali někteří lidé program lasery. Svítili jimi na oblohu a na protější břehy, což diváky rušilo a kazilo jim dojem z ohňostrojných show. Velmi zásadní problém byl s provozem některých plavidel na přehradě při ohňostroji. Zejména v posledních dvou ohňostrojných dnech několik opilých majitelů lodí porušovalo bezpečnostní okruh na přehradě. V euforii se sázeli, kdo dojede blíž k pontonu, odkud se efekty odpalovaly. Vůbec si neuvědomovali, že nejen jim může jít o život. Nakonec ale vše zvládla policie. Do příštích let plánujeme tvrdší opatření a postihy za takovéto chování. Dlouhodobým problém jsou také odpadky. Zejména mladí lidé na ohňostrojích odhazují odpadky na zem. Místo toho, aby se na kulturním festivalu chovali jako kulturní lidé, je jim zatěžko odhodit smetí do připravených kontejnerů a košů. Pár kroků pro ně by ušetřilo hodiny práce a desítky tisíc korun, které úklid po akcích stojí.  Peníze by mohly být pak využity například na další akce festivalu.

Co vás na festivalu letos nejvíce potěšilo?
Samozřejmě jsem rád, že jsme všichni všechno úspěšně a bezpečně zvládli. Festival zábavy pod hrady Špilberk a Veveří je pořádaný pro lidi. Nejvíc mě proto těší, že se na akcích bavili. Slyšet od nich, jak se těší na další ročník, je ta nejlepší odměna. Festival už vnímají jako akci, která je tu kvůli nim, která je jejich. A to bylo od začátku našim cílem. Velmi mě také potěšila reakce francouzských ohňostrůjců. Mlha, která padla patnáct minut před začátkem jejich ohňostroje na přehradu, to představení zásadně ovlivnila. Francouzi to vzali jako profesionálové. Naštěstí nezanevřeli na svou práci a bojovali až do konce. Nakonec získali dokonce cenu Českého rozhlasu za nejlepší hudební doprovod. Rozhodli jsme se dát jim druhou šanci a nabídli jim účast i v příštím roce, aby mohli ukázat, co v nich je. Francouzští ohňostrůjci to s nadšením přijali a nyní je na divácích, aby se rozhodli, zda chtějí vidět v jejich podání to, co neviděli kvůli mlze, nebo úplně nový ohňostroj. Od pondělí 7. června proto bude na oficiálních stránkách www.ignisbrunensis.cz divácká anketa, kde mohou lidé hlasovat až do 16. června.

Máte nějaká tajná přání do příštího, už čtrnáctého ročníku, festivalu v roce 2011?
Nevím, jestli jsou to tajná přání. Myslím, že veřejně můžu říct, že si přeju jednak lepší počasí, ale hlavně abychom všechny situace zvládali tak, jako doposud, a aby i celý produkční tým byl tak kvalitní a sehraný. Asi bych si přál, aby mezi různými festivaly a jejich organizátory, které se u nás odehrávají, nebyla taková rivalita. Úspěch často vytváří mnoho nepřátel a závisti. Kdyby se tohle podařilo odstranit, bylo by to skvělé. Takovým mým tajným snem je udělat repliku ohňostroje z roku 1700 u kašny Parnas na Zelném trhu. V brněnských archivech existuje přesná dokumentace ohňostrojů z minulých století a my cítíme, že jsme svým způsobem pokračovateli této tradice. Navíc  k patnáctému výročí Ignis Brunensis, které bude za dva roky, chceme připravit ve spoluprácí s historičkou, paní Milenou Flodrovou, publikaci do řady Brunensie, která bude mapovat historii brněnských ohňostrojů až po současnost. A určitě si také přeju, abychom se v Brně konečně dostali z jakési ulity sebepodceňování. Někdy jsme bolestíni a stěžujeme si na něco, co možná ani není, a to i ve vztahu k Praze.

Poslední festivalový den se chýlí ke konci, co budete dělat zítra?
Pomalu budou finišovat likvidační práce po celém městě. Proto bude třeba kontrola. Cíl už je teď jediný – aby město zítra, den po festivalu, nepoznalo, že tu nějaká taková akce byla. Zůstat by měly jen dobré vzpomínky a podněty do příštího ročníku. S koncem jednoho festivalu přicházejí i intenzivní přípravy na další ročník. Samozřejmě jsme nyní otevřeni názorům veřejnosti – co by si lidé přáli vidět nebo změnit. Spousta lidí se nám už v době akcí ozývá například po mailu. A zítra v dalších nebudou chybět poděkování i celková hodnocení všem, kteří letošním festivalům pomohli na svět. Třeba i tvůrcům tohoto on-line festivalového zpravodaje.

Monika Futáková 
Autorka je studentkou žurnalistiky na FSS MU v Brně