IGNIS Brunensis, světová soutěž ohňostrojů v Brně

NEJBLIŽŠÍ OHŇOSTROJ IGNIS BRUNENSIS 29. května 2020/22:30

24.05.
2012
14:00

Ohňostroj s živou hudbou je v Brně novinka, říká Ivan Martinek

25. 5. 2012, 16.20
Ivan MartinekŠéf ohňostrůjné skupiny Theathrum Pyroboli Ivan Martinek není v oboru žádným začátečníkem, stejně jako není nováčkem na festivalu Ignis Brunensis. I letos připravuje prelude, tentokrát unikátně ve spojení s živou hudbou brněnské filharmonie. V dnešním rozhovoru hovoří nejen o hudbě ve spojení s ohňostroji.






25. 5. 2012, 16.20
Ivan Martinek z ohňostrůjné skupiny Theatrum Pyrobo je vystudovaný chemik. Tvrdí, že rozhodnutí věnovat se právě ohňostrojům přišlo postupně. „Ke konci studia jsem připravoval scénické efekty pro brněnskou skupinu Progres, potom jsem se seznámil s Petrem Scherhauferem z Divadla na provázku a začala éra scénických efektů a pak i ohňostrojů,“ říká Martinek.

Ohňostrůjce Ivan Martinek. Foto: Markéta ZelenáCo z toho je náročnější – ohňostroje nebo speciální efekty v divadlech a filmech?
Je to vyvážené. Ohňostroje jsou více vidět a scénické efekty zase musíme více promýšlet, protože se dělají v prostředí divadla a musíme více plánovat, abychom  nikomu neublížili nebo nevznikl požár. Scénické efekty jsou tedy z hlediska bezpečnosti podstatně náročnější než ohňostroje.

První část vašeho dnešního ohňostroje bude doprovázená živou hudbou brněnských filharmoniků. Jde o náročnější přípravu než u reprodukované hudby?
Ohňostroj s živou hudbou je v Brně novinkou. Pro diváky, kteří nebudou přímo na Kraví hoře a živou hudbu neuslyší, je zároveň připravena nahrávka skladby z CD na rádiu Kiss Hády. Po ukončení Dvořákovy serenády se plynule přejde na reprodukovanou hudbu, která bude také vysílána na rádiu Kiss Hády. Náročnost pro ohňostrůjce je u reprodukované i živé hudby stejná. Muzikanti ale musí hrát stejným tempem, jaké je na nahrávce. Stěžejní je, aby orchestr zvládl rytmus, ve kterém máme připravené efekty.

Připravovali jste ohňostroj ve spojení s živou hudbou už někdy dříve?
S ohňostroji s živou hudbou máme už řadu zkušeností. Šlo především o komorní sestavy. Spolupracovali jsme například s dirigentem Alešem Podařilem nebo kapelou Čankišou.

Co podle vás tolik lidí na ohňostrůjném umění přitahuje?
Ohňostroje, které děláme v Brně, se dostaly do múzické kategorie, mají svou výpověď. Pro lidi to je zážitek. Člověk má vztah k živlům a oheň je jeden z těch silnějších živlů, provází nás životem v dobrém i zlém a tohle je jeho dekorativní projev. Proto je to takový magnet. Je to neobvyklá věc, která není každý den, je to svým způsobem svátek. Jde o oslavný moment a právě úcta k ohni je ten magnetismus, který k tomu láká lidi všech věkových kategorií.

Je nějaký styl hudby, který v souvislosti s ohňostroji preferujete?
Děláme komponované ohňostroje, které mají scénář a své libreto, takže záleží na tematice, místě a příležitosti. Jinou hudbu volíme při ohňostroji v zámeckém parku a jinou na hřišti. Záleží i na požadavku pořadatele, který obvykle chce, aby hudební žánr ladil s duchem, ve kterém se daná akce odehrává. Hodně pracujeme s klasickou hudbou a soundtracky. Soundtracky jsou hudbou s vnitřním nábojem, protože popisují atmosféru filmu, děje, což je bezvadné. Hudba tedy vyplývá vždy z okolností a požadavků, ale vždy je to velmi příjemná práce. Důležité je, aby se ohňostroj povedl a divákům se líbil a to, zda je doprovázen klasikou či modernou, je vedlejší.

A je naopak nějaký styl, s nímž se ohňostroj slaďuje jen velmi obtížně?
V dnešní době se dá ohňostroj udělat v podstatě na jakoukoli hudbu. Podstatné je zachytit rytmus a dynamiku. Nedokážu si ale představit ohňostroj tvořený na folkové písně, náročná je i polka nebo valčík. Ale v podstatě jde všechno.

Ve vašem týmu je i jedna žena, Klára Pospíšilová. Jde spíše o výjimku nebo se tomuto oboru věnují ženy a muži srovnatelně?
V oboru není tolik žen jako mužů, ale o výjimku nejde. Existují ženy – ohňostrůjkyně, které umí udělat krásný ohňostroj nebo ženy které se na ohňostroji podílejí a jsou velmi šikovné, takže nejde o čistě mužský obor. Se ženami v tomto oboru jsem se setkal i v zahraničí.

Jaký nejzajímavější ohňostroj jste kdy připravoval?
Připravovali jsme už tolik ohňostrojů, že se těžko hledá ten nejzajímavější. Připravovali jsme například krásný ohňostroj v Linci nebo v Paříži na oslavách dobytí Bastily v roce 1992. To byl velký zážitek. Velice zajímavá byla také symfonie Austerlitz na slavkovském poli. Zajímavých ohňostrojů bylo ale hodně.

A co čeká diváky dnes večer?
Především doufám, že je čeká pěkný ohňostroj, který se jim bude líbit. Pro nás to bude trochu adrenalin, abychom sladili vše s filharmonií. Ohňostroj bude zajímavý především pro diváky, kteří se přijdou podívat přímo na Kraví horu. Budou tak moci vidět všechny jemné nuance. Máme připravenou řadu efektů, které se divákům snad budou líbit, stejně jako hudba. Tento ohňostroj nebude tak veliký jako bývají ohňostroje na brněnské přehradě. Je koncipován výtvarným způsobem, efekty jsou jemnější. Proto bude nejlepší sledovat ohňostroj právě z diváckého areálu na Kraví hoře. Už jsme tam v minulosti ohňostroje dělali a rádi se tam vracíme.

Anna Dudková
Autorka je studentkou žurnalistiky na FSS MU v Brně,
více informací na www.munimedia.cz