IGNIS Brunensis, světová soutěž ohňostrojů v Brně

NEJBLIŽŠÍ OHŇOSTROJ IGNIS BRUNENSIS 2. července 2022/22:30

14.06.
2013
15:00

Šéf Flash Barrandov SFX Jaroslav Štolba: Při tvorbě ohňostroje se nebojím riskovat – chci sdělit příběh

Jaroslav Štolba z týmu Flash Barrandov SFX, muž, který má na starost dnešní závěrečný ohňostroj festivalu STAROBRNO – IGNIS BRUNENSIS, v rozhovoru vzpomíná na vývoj festivalu v čase, hovoří o ohňostrojném trhu a o tom, jak se žije ohňostrůjcům v České republice.

Brno – Stál u zrodu festivalu Ignis Brunensis před šestnácti lety. K Brnu má pozitivní vztah a jak sám říká, dělat festival není jen o tom ho zaplatit, ale hlavně o chuti a srdečnosti. Vedoucí ohňostrojné skupiny Flash Barrandov SFX Jaroslav Štolba tvrdí, že Brno má oproti ostatním městům výborně zvládnutý festivalový produkční kolotoč. „Bez toho všeho bychom sem světové firmy nedostali,” usmívá se. Jihomoravská metropole je podle Štolby Mekka ohňostrůjců, každý z nich ví, kde leží. „I my všechno nové, co děláme, testujeme nejprve v Brně,” říká.
Jaroslav Štolba. Foto: Hana BřezinováZačínali jste jako soutěžící, nyní už děláte spíše závěrečné ohňostroje. Jak se dnes díváte na začátky festivalu a na jeho proměny v čase?
V době, kdy jsme začínali jako spolutvůrci festivalu, jsme už měli zkušenosti ze zahraničí. První představení bylo na Kraví hoře. Ale časem se festival přesunul na přehradu a začal mít mezinárodní úroveň. Teď je tak vysoko, že dotace, kterou město Brno na ohňostroje nabízí, už nestačí, aby česká firma ufinancovala účast v soutěži. I proto nyní nesoutěžíme. Také není dobré současně dělat pořadatele, což obnáší pomoc u všech soutěžních ohňostrojů a podobně.

Poslední léta se objevují hlasy, že by se v době krize měly peníze spíše šetřit než utrácet za ohňostroje. Co si o tom myslíte?
My se tady na ohňostroj díváme jako na peníze vystřelené do vzduchu, ale v přepočtu na hlavu diváka je to nejlevnější davový produkt. Například když investujeme milion korun a vidí to dvě stě tisíc diváků, vychází to pět korun na hlavu. Třeba ve Francii se v den dobytí Bastily vystřílí víc materiálu než u nás a za rok. A například v Německu se za ohňostroje platí. Jsme v tom tedy ještě pozadu. Přece jen těch 40 let jiného systému vytlouklo z lidí potřebu zábavy a uvolnění. Myslím, že lidí by si toho měli spíš vážit než mentorovat, jestli ty peníze nepoužít jinde. Ale přece jen nějaká krize je, takže současný závěrečný ohňostroj je spíše taková tečka než grandfinále jako v minulých letech.

Vy jste ale v tomto odvětví začínal ještě před rokem 1989. Jak jste se k takovému netradičnímu povolání dostal?
Nastoupil jsem v roce 1983 do pyrotechnického oddělení na Barrandově, ale dřívější éra ohňostrojům nepřála, protože lidé za vystřelováním ohňostrojem viděli oslavu vládnoucí garnitury. Od té doby už samozřejmě ohňostroje ušly nějakou cestu. A když se po revoluci kolem firmy vyskytlo více lidí s uměleckým zaměřením, pustili jsme se i do ohňostrojů.

Co všechno tedy obnáší povolání ohňostrůjce?
Ohňostrůjci samozřejmě nemají žádnou speciální školu, ale já jsem měl to štěstí, že jsem prošel ohňostrojnou školou u francouzského mistra. V tuzemsku musíte mít několik vzdělávacích kurzů, papíry ohňostrůjce, zbrojní průkaz, pyrotechnický průkaz, znalosti o likvidaci odpadů a spoustu dalších věcí týkajících se výkonu této profese.

A jaký je samotný proces tvorby ohňostroje?
Protože to je pyromuzikál, vychází se z hudby. Někdo to pojme jako výběr písniček z hitparády, ale já ne. My jsme firmou, která riskuje a má své názory a potřeby. Já v té show chci sdělit něco nového, nějaký příběh. Proto pro nás je festival, na rozdíl od komerčních zakázek, o tom, že nabízíme to, co chceme my sami.  Například když jsme složili show z jazzové hudby, projeli jsme s tím tři kontinenty a mělo to velký úspěch. U hudby nejde jen o rytmus a pomlky, ale o atmosféru a emoce.

Po hudbě přichází na řadu výběr materiálu?
Ano, potom se vybere materiál. V České republice není žádný výrobce, takže nám vyrábí na zakázku firmy z Portugalska a Španělska. Například předloni jsme chtěli na Sicílii speciální bílou barvu. Vyzkoušeli ji a výrobcům se líbila tak, že ji přidali do katalogu jako Českou bílou. Nebo pro show Růžový panter jsme si ve Francii nechali vyvinout růžovou, která do té doby na trhu nebyla. Pro spolupráci je důležité, aby firma mohla hezký efekt, který si necháme vyrobit, použít do své nabídky. Materiál musíme také homologovat pro Českou republiku a nakonec doladíme finální koncept a sestavujeme ohňostroj v dílně.

Dnes se téměř všude využívají počítače, jak je to s jejich využitím pro tvorbu a vizualizaci ohňostroje?
Pokud máte zkušenost, můžete si to, tak jako se to dělalo dřív, takzvaně promítnout na sítnici. Dneska je to trochu jinak, můžete si objednat katalogové efekty, které si dáte do počítače. Já tuto techniku používám, ale jen v případech, kdy je odpalování moc rychlé nebo když potřebuju ušetřit materiál.

Jak se liší tvorba ohňostroje pro přehradu a třeba pro Špilberk?
Když budeme ohňostroj dělat na přehradě, na Špilberku nebo na golfovém hřišti, bude to pokaždé jiné. Na Špilberku musíme použít měkčí efekty, abychom nevysklili okna, ale i menší efekty jsou tam vidět. Přehrada je širší a leccos snese. Ze Špilberku vodní pumy nepustíte. Na druhou stranu má lepší klimatické podmínky. Na přehradě se zase musí používat efekty s menší kouřivostí a v opatrném množství.

Poslední roky bývá počasí na přehradě poměrně nepříznivé a za ohňostroji se tvoří velký mrak. Minulý rok zhatil šance na výhru Číňanů.  Dá se s tím něco udělat?
Pokud máte mizerné počasí tak s tím mrakem neuděláte nic. Lze jen použít vhodné efekty a nepřehánět to s masivností. Například kdyby Číňané, kteří jsou zvyklí vše dělat „mega”, použili třetinu materiálu, ohňostroj by byl viditelný a měl by větší úspěch.

Někteří diváci se diví, proč ohňostroj v Brně začíná řeckou písní. Proč jste zvolili právě ji?
Souvisí to s tím, že jsem byl požádán, abych zohlednil svátek Cyrila a Metoděje. Byl jsem v koncích a přemýšlel jsem, jak to propojit. Začal jsem pátrat, jak to tenkrát bylo a narazil jsem na řecký tanec a hudbu Chasapiko. Cyril i Metoděj tento tanec určitě znali, proto jsem volil právě ten.

A jak vznikl originální název vašeho ohňostroje Tanec pro řezníky a fúrie?
Chasapiko byl v byzantské říši tancem řezníků, kteří ho tancovali před svým obchodem. No a jako protipól řezníků jsme dali fúrie. Na příští rok zase plánujeme pro festival nějaké téma blízké Brnu. Chtěli bychom využít známého Brňana Leoše Janáčka.

Hana Březinová
Autorka je studentkou žurnalistiky na FSS MU v Brně,
více informací na www.munimedia.cz