IGNIS Brunensis, světová soutěž ohňostrojů v Brně

NEJBLIŽŠÍ OHŇOSTROJ IGNIS BRUNENSIS 29. května 2020/22:30

07.06.
2014
14:35

Ohňostrůjce Ivan Martinek: Publikum už je vzdělané

Jako první se dnes v soutěžní přehlídce ohňostrojů na brněnské přehradě uvede Ivan Martinek s týmem Theatrum Pyroboli a představením Ohnivé duše II. Přestože stál u zdrodu festivalu, soutěžit bude poprvé.

Brno - Stáli u zrodu festivalu před sedmnácti lety. Ale až nyní se poprvé zařadí mezi soutěžící týmy nebeské ohnivé zábavy. Řeč je o Ivanu Martinkovi a jeho týmu, který se do soutěže o titul vítěze přehlídky Starobrno Ignis Brunensis přihlásil s představením inspirovaným sochami Olbrama Zoubka. Půjde ale už o druhou ohnivou show této sestavy na letošní přehlídce. Tou první byl úvodní ohňostroj na začátku celého festivalu - Tanec hvězd, který se odpaloval ze Špilberku nebo, jak říká Martinek: Nádherného karbanátku uprostřed Brna, ze kterého je vidět do všech stran.

Čím se pro vás liší prostor Špilberku a přehrady?
Je to úplně jiný charakter. Ohňostroj na Špilberku je vzdušný a směřovaný vzhůru. Vlastně jím osvětlujeme kulisy hradu, kterému děláme vlásky a čepičky. Na přehradě je relativně velký prostor a také se dá využít vodní plocha, která je úžasná jako reflexní prvek, v optimálních podmínkách tak máte dva obrazy, úplná magie. Na druhou stranu - voda dělá i problémy při různých teplotách, kdy kondenzují páry, a ohňostroj se při bezvětří zamlžuje. Myslím, že v každém ohňostroji na každém místě je zakódováno něco, co je zajímavé.

Ivan Martinek. Foto: Stanislav KamenskýUžíváte si vůbec svoji tvorbu, když ohňostroj odpalujete?
Užívám, protože dneska jej moji lidé dokážou odpalovat jako já sám. Když si to děláte sám, tak ho opravdu nemáte šanci vnímat. Na přehradě je dálkový odpal řízený počítačem a to je už opravdu jenom dívání se na výsledné efekty, jestli se vše podařilo tak, jak jsme chtěli. Z ohňostrojů jsou pěkné snímky i pěkné záznamy na kameru, ale nikdy to není stejné, jako když se díváte přímo. Navíc, fotografie či kamera zaznamenávají něco, co v ohňostroji není - ony je dokážou nafotit či natočit v různých vlastních efektech, na delší čas a pak vytvářejí rachejtle i jiné a nové obrazce. Vytváří se snímky, které tam normálně nejsou. Je to technický obrázek.

Letos odpalujete v Brně na festivalu už po sedmnácté. Změnila se pro vás za tu dobu nějak celá přehlídka?
Je spousta věcí po stránce technické, které se už zaběhly. Jsou tu stálé party lidí, kteří pracují na svých postech a vše je jednodušší, protože není třeba nikomu nic vysvětlovat. Přehlídky jsou zajímavé také v tom, že každý rok je tu někdo jiný, pracuje se s jinými náměty a nápady, pokaždé je to originál. Festival má své příznivce a je jich už hodně, těžko by se dal nahradit prostor přehrady. Kam by se jinak dalo dostat tolik diváků? Určitě to pomohlo i k znovuobjevení přehrady, lidé tam začali znovu chodit. Je příjemné, když ohňostroj děláme pro co nejvíce diváků. Člověka těší, když se nakonec vše podaří a lidem se představení líbí.

Co přímo na místě předchází samotnému odpálení?
Tři dny předem na pontonu chystaáme hmoždíře, připravujeme materiály na jednotlivé rány. Je třeba vše správně očíslovat, abychom poté rachejtle řádně uspořádali k odpalu. Všechny součástky zapojíme a změříme, abychom měli jistotu, že fungují správně. A ve správný okamžik se z režie, protože se vše odpaluje dálkově, zmáčkne star. A pak už se jen díváme. Celkem vystřílíme kolem šesti palet materiálu.

Na co se lidé dnes mohou těšít, co uvidí na nebi?
Na náš vůbec první soutěžní ohňostroj v Brně mám připravené představení podle soch Olbrama Zoubka. Premiérově jsem dělal tento ohňostroj pro benefiční večer na rekonstrukci sochy Olbrama Zoubka. Postavil jsem příběh muže a ženy, kteří mají ohnivé duše. První část bude romantická, druhá vášnivá a třetí tajemná, zahalená. Na úplný závěr zazní ještě Bachovo Memento pro připomenutí, že musíme respektovat i věci, které jsou výš než my. Sice nebudu mít na místě Zoubkovy sochy, ale snad si je lidé promítnou ve fantazii. Chceme, aby lidé hledali příběh těch ohnivých duší, aby si představili, jak sedí romantický pár u jezera, nad hladinou se objevují křídla letících labutí, paví ocasy ve všech barvách, rozkvetlá louka a zelenavé stromy. Ale je potřeba, aby fantazie byla inspirovaná a otevřená. Někdo to v ohňostroji najde, někdo nenajde. Před představením budeme na místě rozdávat letáčky s detailnějšími informacemi, aby lidé věděli, co by měli vidět a co si přestavit. Publikum v Brně už je vzdělané a už ohňostroj lépe a zasvěceněji vnímá a to je jen dobře.

Mluvíte o tom tak zapáleně. Dělat ohňostroj je určitě umění, ale co jste nejvíc - malíř, režisér, básník?
Redaktor v rádiu říkal, že mluvím postřeleně, že jsme všichni takoví blázni. Ono se to všechno spojuje. Aby měl ohňostroj uměleckou formu, musíte mít cit pro výtvarno, hudbu a ještě musíte umět pracovat, protože je kolikrát hodně těžké tahat se s hmoždíři. Jde o obrovské úsilí hodně lidí, které je za chvíli pryč.

Michal Rapco
Autor je studentem žurnalistiky na FSS MU v Brně,
Více informací na www.munimedia.cz