IGNIS Brunensis, světová soutěž ohňostrojů v Brně

NEJBLIŽŠÍ OHŇOSTROJ IGNIS BRUNENSIS 29. května 2020/22:30

22.06.
2014
16:30

Řekové nejlépe využili prostor na obloze, říká šéf ohňostrojného festivalu

Atmosféra ohňostrojné přehlídky Starobrno Ignis Brunensis, který je součástí festivalu Brno - město uprostřed Evropy působí na mnohé diváky velmi emotivně. Nadchla třeba i kanadskou rodinu, která byla v Brně na dovolené. „Dostali jsme od ní nádherný děkovný dopis. Člověk pak vidí, že to, co dělá, má skutečně nějaký efekt a lidé to oceňují," říká šéf festivalu Jiří Morávek.

Brno - Mezinárodní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis je velmi úspěšná akce, kterou už sedmnáct let každoročně navštěvují statisíce lidí a návštěvnost festivalu Brno - město uprostřed Evropy, jíž je součástí, přesahuje dokonce milion.

Jiří Morávek. Foto: Aneta Daňková

Čím si vysvětluje takový úspěch?
Ohňostroj je velkým fenoménem z hlediska celé lidské společnosti, odpaluje se už 400 let. Musím říci, že když jsme začínali s ohňostroji na Kraví hoře, netušil jsem, že přehlídky udržíme tak dlouho. I já sám jsem si kladl často otázku, jak dlouho to může lidi bavit. Myslím, že je to klasický genius loci, za kterým lidé jdou. Sám jsem na festivalu absolvoval už 93 ohňostrojů.

Poprvé, v roce 1998, jste odpalovali ohňostroje na Kraví hoře. Pak jste je přesunuli na brněnskou přehradu. Co vše se ještě změnilo?
Tehdy to byla velká koncepční a především produkční změna vyvolaná tím, že na Kraví horu chodilo víc lidí, než se tam vešlo. Brněnská přehrada dala festivalu nový rozměr v mezinárodním měřítku. Změny byly veliké, jelikož odpalování ohňostrojů je úplně jiné na pevnině a na vodní plošině. Museli jsme vytvořit speciální plochu o rozměru asi 60 krát 100 metrů, která je ukotvena do dna přehrady. Podstatně se zvýšila divácká kapacita. Navíc ohňostrůjci mohou na přehradě používat efekty vyšších kalibrů s většími obrazci.

Předešlé ročníky téměř vždy trápil déšť. Nyní se počasí vydařilo - bylo ale něco, co zdramatizovalo letošní přehlídku?
Faktem je, že kromě pár kapek, které padly minulou sobotu, se déšť Brnu při přehlídkách vyhnul. Ohňostroje se však odpalují i v dešti, jelikož jsou zabezpečené, aby mohly fungovat i za takového počasí. Málokdo ví, že při dešti jsou výbuchy dokonce lepší. Kvůli lepší chemické reakci je kresba čistější. Počasí tedy letos vyšlo krásně a žádné výrazné komplikace při festivalu nenastaly.

Loni stál festival deset milionů korun. Změnil se letos rozpočet?
Částka se nezvýšila ani nesnížila. Podařilo se nám dokonce při zachování rozpočtu připravit o jeden ohňostroj navíc - v Komárově při dni dětí. Našel se totiž partner, který show uhradil jako svou reklamu. I když děláme velká úsporná opatření, nejdůležitější je připravit kvalitní program. Naštěstí na něm nejsou tato úsporná opatření vidět.

Jak byste ohodnotil letošní návštěvnost?
Drží se na obdobné úrovni už několik let. Na brněnské přehradě nikdy neklesla pod sto tisíc lidí. Na naše poměry se můžeme chlubit opravdu velkými čísly. Tentokrát jsme festival trochu natáhli a posunuli více do června, především kvůli počasí. Dostali jsme dokonce už zmíněný nádherný děkovný dopis od kanadské rodiny z Calgary, která tu byla na dovolené. Velice si pochvalovali atmosféru, což opravdu pohladí po duši. Najdou se samozřejmě lidé, kteří ohňostroje odsuzují, ale z výzkumu vyplývá, že z 80 procent si je chválí. Jednou nám dokonce přišel dopis od pána, který prosil o posunutí odpalování ohňostrojů na šest hodin večer kvůli svým malým vnukům, se kterými na přehlídky chodit nemůže, jelikož v té době už dávno spí. (smích)

Jste spokojený s letošním vítězem Ignis Brunensis?
Moje hodnocení se víceméně vždy shoduje s výrokem poroty. Musím říct, že vítězní Řekové nejlépe ze všech využili celý prostor. Použili takzvané vodní žáby, tedy efekty, které se vyšlou na plovácích několik metrů od pontonu a poté se odpálí. Přitom neměli zdaleka nejvíce materiálů, dokázali ale skvěle využít celou plochu a vytěžit maximum.

Podle čeho vybíráte soutěžící ohňostrůjce?
Samozřejmě podle referencí a znalostí. V tomto ohledu spolupracujeme s Jaroslavem Štolbou, technickým ředitelem festivalu. Je to velmi zkušený člověk napojený na světové dění. Vycházíme i z vlastních zkušeností. Například někdo z našeho týmu vidí práci dané pyrotechnické společnosti a navrhne ji. Zvažujeme ale i mentalitu spolupracujících národů a jejich kulturu. Tlačí se nám sem například Korea. Rádi bychom ji tu měli, ale musíme dbát na to, aby se na obloze objevilo opravdu to, co deklarují.

Před dvěma lety jste vyslovil přání dostat mezi soutěžící ohňostrůjce Kanadu. Loni ani letos to však nevyšlo. Můžou se na ni diváci těšit třeba příští rok?
Bavme se o příštím kulatém výročí. (smích) S Kanadou máme navázané sice úzké kontakty, ale je velmi obtížné dopravit do České republiky kontejnery s veškerou technikou z tak vzdálené země. Přece jen se nejedná o přepravu mouky nebo tabáku, ale o výbušniny. Některé přístavy v Evropě takový materiál nepřijímají a letecká doprava je dost drahá a omezená. V Evropě je výjimkou, když na festival přijede ohňostrůjce z takové vzdálenosti, jako je například Kanada.

Aneta Daňková
Autorka je studentkou žurnalistiky na FSS MU v Brně,
více informací na www.munimedia.cz