Sochy z písku na náměstí Svobody představují krásu i pomíjivost

2/6/2012

3. 6. 2012, 15.20, aktualizováno
Náměstí Svobody v Brně zaplnily pomíjivé sochy. Foto: Martina UčňováBrno, náměstí Svobody
– Obrovské hromady písku navezené na hlavní brněnské náměstí se proměnily k nepoznání. Pod rukama českých, slovenských, italských, nizozemských a německých sochařů se změnily v dech beroucí skulptury.

„Tedy, kdybych neviděla popisek, ani bych nepoznala, co ta socha představuje. Je to na mě až moc moderní,“ diví se Dana Konopásková. Stejně jako desítky dalších lidí, i ona se přišla podívat na dnešní slavnostní zahájení Golden Sand Festivalu. Má pravdu, některé sochy jsou poněkud abstraktní, o to více si ale pohrávají s představivostí diváků. Ani pojmenování jednotlivých děl často nic neprozradí – Stoupání dolů či Nejistota bytí jsou názvy, za kterými se může skrývat ledasco.

Italský sochař Gianni Schiumarini o svém díle Esence ženy říká, že zachycuje dokonalost a krásu oblých křivek ženských těl, zároveň je však tato kompozice zasazena do spleti trnů. „Ke každé ženě, stejně jako k růži patří trny, které ochrání křehkou krásu,“ vysvětlil umělec.

Diváky dnes stejnou měrou jako sochy přitahuje i odborná umělecká porota. Největší dav se totiž tvoří kolem jednoho z jejích členů – slavného českého umělce Jana Saudka. Ochotně se podepisuje a fotí s návštěvníky festivalu. Jeho role, stejně jako role celé poroty, už totiž skončila. O vítězi je rozhodnuto. Cenu odborné poroty získal slovenský sochař Martin Pokorný a jeho Stoupání dolů.

O ceně, která ještě na svého majitele čeká, rozhodují v hlasování diváci. Svůj hlas mohou dát vybranému dílu po celou dobu trvání festivalu na náměstí Svobody.

Odpoledne se nebe nad Brnem pomalu zatáhlo, z nebe se snesly první kapky. „Sochy nebudeme nijak zvlášť zakrývat, určité množství deště snesou bez úhony. Celý festival je navíc nejen o kráse, ale také o pomíjivosti,“ vysvětlila jedna z hostesek.

Pokud se tedy i vy chcete pokochat krásou písečných soch, neváhejte a vydejte se na náměstí Svobody – než příroda sama tato zlatá díla obrátí zpátky v hromady písku.

Martina Učňová
Autorka je studentkou žurnalistiky na FSS MU v Brně,
více informací na
www.munimedia.cz

Golden Sand Festival: největší písečný sochařský festival ve střední Evropě

Golden Sand Festival, největší písečný sochařský festival ve střední Evropě, se po dvou letech vrátil do Brna. Právě jihomoravská metropole jako jediná v Česku hostí nejlepší písečné sochaře světa, kteří mezi sebou zápolí v soutěži o nejlepší sochu. Náměstí Svobody pokryly unikátní kousky, vzácné nejen svojí uměleckou hodnotou, ale také svojí pomíjivostí: životnost písečných soch je pouhých několik týdnů.
Největší písečný sochařský festival ve střední Evropě se vrátil do Brna. Foto: Robert VystrčilFestival zahájil svoji cestu před dvěma lety právě v Brně. Tehdy ještě nikdo nemohl mít tušení, do jakých rozměrů se rozroste. Od té doby už překonal čtyři rekordy, poslední dva právě před rokem v Nitře. V Portugalsku žijící i pracující český umělec Radovan Živný na Slovensku vytvořil písečnou kopii bronzového sousoší Cyrila a Metoděje a zároveň největší písečnou sochu v tuzemsku – dosahovala úctyhodných 5,55 metrů.

Sochaři a soutěžní dila:
Niels Vegter
Soustavně se věnuje softwarovému inženýrství. Písečné sochařství je jeho profesionální koníček, kterému se věnuje 19 let. Ve své tvorbě vyhledává krásu abstraktní formy a často se zabývá vyjádřením pohybu, jak budeme moci již podruhé shlédnout i v Brně. Jeho pozoruhodná produkce se v posledních létech omezuje na několik raritních písečných děl ročně.
Dílo: "Tanečnice"
Socha je přímo inspirovaná tanečním vystoupením, které jsem jednou shlédl. Tanečnice předváděla taneční výstup ve stylu Loie Fuller, která byla jednou z prvních tanečních performerek, využívající prvky přirozeného pohybu a volné improvizace. Fuller kombinovala vlastní taneční choreografii s hedvábnými kostými, na které nechávala promítat barevné světlo dle svého designu.

Gianni Schiumarini
Talentovaný architekt mladé italské generace, který se od roku 1999 vedle své profesionální dráhy věnuje též písečnému sochařství. V něm nezapře své architektonické vzdělaní, myšlení a sklony. Rád experimentuje s formou i texturami, v poslední době se zajímá též o spojení sochařství a videoartu. Festivalu Golden Sand Festival se jako sochař účastní již podruhé.
Dílo: "Esence ženy"
Ve své soše jsem se rozhodnul zobrazit princip ženství. To je symbolicky pojednáno hlavními kompozičními prvky: koule, hlavní část celé sochy, představuje dokonalost a krásu. Ta je na povrchu doplněná lineárním prvkem oblých křivek, ktere při bližším prozkoumání tvoří kontury ženských těl v různých pozicích. Tato koule je zasazena do spleti trnů, které představují ty ostré stránky ženskosti - ke každé ženě, stejně jako k růži patří trny, které chrání onu křehkou krásu.

Radovan Živný
Významný český písečný sochař 10 posledních let žijící a pracující v Portugalsku. Písečné tvorbě se věnuje 15 let. Kromě písečných dělá i sochy z klasického materiálu (kámen, beton, dřevo) a věnuje se i malbě. Založil projekt, jehož cílem je srovnávat východiska umělecké tvorby v různých sochařských materiálech (např. sklo a písek, kámen a písek).
Dílo: "Nejistota bytí"
Kompozice založená na relativitě věcí – segmenty nejistého původu a podstaty se významně tyčí ve svém sypkém okolí, se kterým tvoří tvrdý kontrast. Ve skutečnosti se však jedná o nesmyslné a křehké enigmatické struktury bez významu, po jejichž zániku se nic nezmění… obrací se v sypký materiál, který je obklopuje a ze kterého vzešly.

Martin Pokorný
Patří do mladé generace slovenských sochařů. Největší úspěch zatím slavil na prestižní sochařské soutěži One World One Dream u příležitosti Olympijských her v Pekingu 2008, kde získal stříbrnou medaili. Pracuje se dřevem, kamenem, keramickou hlínou a ocelovým drátem. Mimo písečný obor tvoří hlavně sochy bio skeletů a schránek živočichů či rostlin.
Dílo: "Stoupání dolů"
Spirálovitě zatočené schody zdánlivě stoupající se však ponořují stále níž a níž. V středu tak zůstává ostrov, který se postupně mění ve sloup. Náhle však schod končí. Za stěnou ale pokračuje pokračuje a vyhloubené otisky bot pokračují jako otisky bosých nohou. Do sochy bude vidět přes oblouková okna z boku.

Ulrich Baentsch
V Německu vystudoval architekturu na RWTH Aachen. Posledních 12 let pracuje jako sochař v Berlíně. Ve své sochařské práci se zaměřuje na lidskou figuru, především v pohybu. Zachycování forem a pohybu lidského těla ve své mysli popisuje jako důležitý vědomý nekonečný proces v jeho tvorbě. Snaží se též o zachycení přirozenosti daného materiálu a jeho „vnitřního života“ – kromě písku pracuje především s hlínou a dřevem.
Dílo: "Všichni Walterové světa"
Socha je o lidských individualitách v různých sociálních situacích. Všechny figury jsou v pohybu a ve vzájemném vztahu. Tváře postrádají konkrétní rysy a může se tedy jednat o každého z nás. Všichni jsme polapeni na tomto světe a jsme nuceni se vypořádat se společností, která nás obklopuje.

Zdroj: www.goldensandfestival.cz

cz en